Z deníku investora

17. března 2019 – Správně vynaložená energie (Petr Král)

Mezi některými foundery firem se nám rozmáhá takový nešvar. Pod záminkou marketingové podpory své firmy si začínají – opravdu pouze někteří – ujíždět na prezentaci sebe sama. Mně je jasné, že je tomu, zvlášť v mladém věku, těžké odolat. Každý týden vyjde pomalu jeden nový životopis zahraniční start-up hvězdy, motivační knihy samozvaných odborníků zaplavují knihkupectví, Forbes to do nás tlačí ze všech stran, není týden bez nějaké cool konference s nabídkou přednášky, nebo aspoň natáčení podcastu. Sociální sítě jsou plné chytrých citátů a vy jste obdivováni zástupy followerů, dostáváte lajky a je fuk, že jsou to často nedospělí wannabes. Chápu to, opravdu. Ale pojďme si nalít čistého vína. To, že jste přečetli životopis Muska i Jobse, to, že vás plácají po zádech spolužáci z gymnázia, z vás světového inovátora nedělá. Alespoň ne prozatím.

Samozřejmě nám nepřísluší hodnotit aktivity foundera v jeho volném čase, ale když je taková vyloženě sebestředná aktivita vydávána za marketingovou investici pro firmu, zvedáme obočí. Takoví foundeři, kteří často ani vlastně ještě nic nedokázali, jsou schopni dlouze na třech konferencích za měsíc vyprávět o tom, jak správně budovat startup, mentorovat jiné startupisty, konference sami organizovat, psát knihy… „Je to dobré pro firmu, je to skvělé PR,“ slýcháme jako odpověď, ale je tomu opravdu tak? Hranice mezi firemním PR a masírováním vlastního ega je zatraceně tenká. A podlehnout tomu může být pro někoho tak snadné. Jasně, vzdělávat se, reprezentovat firmu na veřejných akcích je záslužná věc, ale neměla by to přerůst v něco, na čem si začnete ujíždět a co vás a vaše marketingové týmy začne zatěžovat. A nesmí to přerůst v něco, kdy z vás budou mít jiní srandu.

Nevýhodou pro tento typ foundera je, že každý na trhu má přímé srovnání. Vidí, jaký přístup má někdo jiný, kdo nekecá a maká. Staví skvělý produkt, snaží se motivovat lidi ve svém týmu a nemyslí na to, že by měl nahodit motivační status na svůj profil a čekat, jestli nasbírá více lajků než ten předchozí. Že je ochotný potlačit vlastní ego na úkor propagace značky, kterou buduje.

Vždy, když si všimnu podobné aktivity, řeknu si, jak moc by to firmu posunulo, kdyby stejnou energii, jakou vydává na vlastní promo, věnoval founder lidem ve svém týmu. Kdyby místo networkingu na konferenci, kde už se všichni znají, vzal svůj tým na dobrou večeři. Je to prostě špatně vynaložená energie.

Měl jsem v životě dva šéfy a ani u jednoho si nevybavuju, že by chodili přednášet na konference nebo snad nějakou sami organizovali. Veškerý svůj čas věnovali firmě, šli svým týmům příkladem. Nikdy po mně ani jeden nechtěl, abychom trávili čas nějakou osobní vizitkou pro prezentaci. Neumím si představit, že bych bral vážně jeho výtku o pracovním nasazení, kdybych věděl, že se právě vrátil z tiskárny, kde si byl vyfotit na Instagram první výtisk jeho nové knihy. Mohl bych ho vlastně pak respektovat? Founder by měl být leaderem v pravém slova smyslu a nejen tvář, která firmu reprezentuje navenek a takové prezentaci věnuje třetinu svého času.

Makejte, nechte za sebe mluvit vaše výsledky a až to zlomíte a uspějete, budete za hvězdy naprosto přirozeně, nemusíte tomu chodit naproti.

8. března 2019 – Samepage nám pomáhá nezbláznit se z komunikace (Michal Táborský)

Toto je český překlad článku, který Michal původně publikoval na svém blogu.


V Reflexu používáme Samepage jako centrální komunikační kanál. Pořád si sem tam pošleme nějaký ten e-mail, ale většina agendy powerteamu je zpracovávána v Samepage. Vždy tomu ale tak nebylo.

V minulosti jsme, mimo osobních schůzek, používali e-mailovou skupinu a bylo to šílené. Věci, o kterých se bavíme bývají poměrně komplexní. Jeden e-mail může vyprovokovat tři další témata k diskusi. Odpověď na jednu otázku dá vzniknout dvěma otázkám novým. Po pár kolečkách e-mailů na jedno téma jsme to často vzdali a raději počkali na další osobní schůzku, protože se v tom všichni ztratili.

Samepage works on desktop and mobile

Samepage funguje na desktopu i mobilu

Nejde ale jen o diskutování, spousta komunikace se točí okolo různých dokumentů, jako jsou „pitch decky“, neboli prezentace firem, tabulky s finančními výsledky nebo patentové přihlášky.

Samepage je nástroj pro týmovou spolupráci, která kombinuje diskuse, hlasové i video hovory s nástroji pro spolupráci při tvorbě dokumentů. Můžete si to představit jako kombinaci Slacku a Google dokumentů. Nejbližším konkurentem je asi Microsoft Teams, který poskytuje podobnou „vše v jednom“ sadu. Nicméně pro použití Teams ve firmě musíte mít Office 365 licenci, která je docela drahá. Nehledě na komplexitu, kterou přináší nasazení Office 365 ve firmě.

Samepage je jednou z firem v našem portfoliu, takže mám to štěstí s týmem, který ji tvoří, spolupracovat. Možná vás překvapí, že aplikace takto světového formátu se vyvíjí v Plzni. Tým je ale mezinárodní, CEO je Scott Schriemann a Samepage má kanceláře ve Spojených státech i v Česku.

Většina funkcionality Samepage se točí okolo Stránek (Pages). To jsou sdílené dokumenty, které kromě běžného textu, obrázků a videa mohou obsahovat i věci jako vložené soubory, úkoly, schůzky a mnohé další. O stránce je možné diskutovat nebo s účastníky vést audio i video hovory. To je trochu jiný koncept, než má třeba Slack, kde středobodem jsou diskusní skupiny a dokumenty stojí spíše stranou.

Pro každou firmu, která nás zajímá, obvykle vytvoříme samostatnou stránku, kam postupně umísťujeme všechny relevantní informace a dokumenty. Někdy také vytvoříme samostatnou stránku pro otázky a odpovědi se zakladateli firem a pozveme je ke spolupráci na této stránce. To je jedna ze zajímavých vlastností Samepage: K jednotlivým stránkám můžete přizvat externí spolupracovníky a skvělé na tom je, že za takové uživatele neplatíte.

Když už jsme u neplacení, nedávno také Samepage oznámili, že samotná funkcionalita diskuse je úplně zdarma. Vím, že třeba Slack má také určitou úroveň zdarma, ale má řadu omezení a hlavně umožňuje uchovávat jen omezenou historii.

Pokud jste ještě Samepage nevyzkoušeli, můžu vám to jen doporučit. Třeba vám pomůže podobně jako nám.

5. února 2019 – Past zvaná „valuace“ – díl 3, Downround (Ondřej Fryc)

Představte si to: Máte už slušně rozjetý projekt, přijde investor, dá investici $5m při wow valuaci $25m pre money (tedy $30 post) a všichni jsou happy. Tedy jsou happy až do doby, než se zjistí, že věci jsou složitější, budou potřeba další finance a že valuaci $30m+ teď nikdo nedá. Přitom potřebujete jen dodatečných $1m.

Z vašeho pohledu o nic moc nejde. Teď máte v businessu 83.3% a investor 16.7%. Řeknete si, tak se holt teď naraisuje za $20m, no bóže. Dáte někomu 4.8% (1/21) z firmy, budete mít pořád 78.6%. Ups and downs jsou normální, v budoucnu to určitě prodáte za mnohem víc. Jenomže ouha. To, co pro vás vypadá jako no-brainer, že při tak malé investici není ředění podílů tak drastické a tak to pojďme udělat, má obrovské konsekvence. Výše popsaná situace se nazývá „downround“ (kolo financování s nižší, než předchozí valuací) a zde je přehled některých problémů, co se s tím pojí:

Nejmenším problémem je psychologie, narušení valuační story. V budoucnu, když budete zvedat další peníze nebo budete firmu prodávat, každý bude chtít vidět cap table, kdo kolik má, kdo, kdy a za kolik investoval. A každý chce vidět nekomplikovanou křivku vzhůru. A my chceme mít kupce v módu, kdy si představí, jak ta křivka za pár let podobně hezky poroste a kde on bude. Když se ale namísto toho soustředí na otázku „hele, co se to před těmi dvěma lety stalo? A nestane se něco podobného zas?“, bude mít už minimálně brouka v hlavě a současnou hodnotu to může poškodit.

Dalším problémem je, že ten $1m vás bude zřejmě i čistě matematicky stát daleko víc, než by odpovídalo valuaci $20m. Váš první investor může mít nějaký typ „anti-dilution protection“. Jsou v zásadě dva typy, weighted average, a ten horší, tzv. full ratchet. V tu chvíli původní investor nově dostane dodatečné prioritní akcie, jakoby původně investoval s valuací $21m post money, a tedy z jeho původního podílu 16.7% se stane 23.8%… a vy jste přišel o 4.8% pro nového investora + 7.1% pro původního, tedy celkem 11.9% za $1m do firmy. To je mimochodem totéž, jakoby jste teď raisoval ne za $20m, ale za $7.4m pre money (!).

Dalším důvodem, proč se všichni investoři downroundu tak brání a mohou ho i zablokovat (a tím zablokovat i vaši firmu), je i jejich vlastní účetnictví. Pokud totiž investor nemá super anti dilution provision, je downround pro něj i obrovskou ranou do jeho výsledovky. Většinou si totiž oceňuje portfolio na bázi „mark to market“ a typicky u startupů je to na bázi valuací, které byla za toto aktivum ochotna zaplatit třetí strana. Takže tím, že vy naraisujete $1m, vytvoříte pro tohoto investora ztrátu $1.5m (!). A někteří investoři, jak už víme, se chovají lehce korporátně a ztrátu teď reportovat nechtějí…

A pak to nejdůležitější: Nikdo nemá rád downroundy. Ani nový investor.

Pořád máte skvělou firmu. Víte to. Půjdete na trh a … bude to jiné, než minule. Namísto diskuse nad skvělými zítřky, nad produktem, nad pipeline atd., budete na každé investorské schůzce v těžké defenzivě. Budete vysvětlovat, proč jsou teď věci špatně, co se děje a proč, jestli se to nebude dít zas, co na to původní investor, proč ten nedotlačí další peníze atd. Přitom ty věci nejsou špatně! Věci jsou furt super, ale prostě nejsou tak super, aby to odpovídalo valuaci $30m+. Vy prostě máte downround. Nenabízíte slevu, jak si možná myslíte, nabízíte problém. Úplně špatná atmosféra, soustředění se na potíže … v takové atmosféře je skoro nemožné někoho nadchnout.

Zrovna nedávno jsem se potkal s firmou, která byla přesně v této pozici. Super produkt, lidi, všechno bezva… až tedy na to, že jejich původní investor trochu přepálil valuaci na začátku a nastavil laťku příliš vysoko. Skončilo to tak, že jsme ani nedali term sheet. Protože dávat termsheet má být vždy tzv. „exciting moment“ a ten se prostě na downround nedá vykouzlit. Investoři nechtějí nakupovat firmy, kterým se zrovna nedaří. Investoři chtějí být na křivce vzhůru. A žádná slevička to nevyřeší.

Takže to shrnu: To, že oblbnete prvního investora super projekcí a on se uvolí dát vám vysokou valuaci, je krátkodobé vítězství. Z dlouhodobého hlediska jste udělali chybu, která může být fatální a za kterou budete pravděpodobně těžce platit.